Rozhovor s ředitelem školy do časopisu U nás

    Na otázky měsíčníku U nás odpovídá ředitel Základní školy Meteorologická Jaroslav Kulik.
 

Děti jsou odrazem vašich činů.


 

Proč jste se loni rozhodl jít do výběrového řízení na ředitele ZŠ Meteorologická?
Bylo to krásně načasované v době, kdy jsem měl pocit, že se musím posunout dál ve svém profesním životě. Vizi vedení školy jsem měl již delší dobu a systematicky jsem se na ni připravoval. Když přišla nabídka zúčastnit se výběrového řízení, měl jsem jasno. Obzvlášť, když jsem cítil podporu své manželky a nejbližších.

Co tomuto kroku předcházelo ve vašem profesním životopisu?
Úžasný start do pedagogické praxe na ZŠ Sira Nicholase Wintona v Kunžaku, kde jsem poznal, že jsem se nespletl ve volbě povolání. Další zkušenost jsem načerpal z působení na soukromém Klasickém gymnáziu v Modřanech a Sunny Canadian International School. Aktuálně působím pátým rokem externě na Katedře tělesné výchovy Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy jako lektor výuky bojových umění, která mě provází mým životem již 25 let. Jsem držitelem pátého danu v karate do, který jsem obdržel na Okinawě. Předsedám České asociaci Okinawan Goju Ryu Karate Do, kde zastřešuji výuku karate do jako nejvyšší instruktor a oficiální zástupce České republiky ve světové organizaci IOGKF, která má 56 členských zemí. V neposlední řadě bych rád zmínil svoji téměř dvacetiletou praxi v pořádání dětských táborů…

Máte za sebou na ZŠ Meteorologická první pololetí. Zvykl jste si snadno na novou roli?
Každá nová věc je pro mě výzva. Ve školním prostředí jsem již dlouho, proto to pro mě není takový rozdíl. Méně učím, více úřaduji a komunikuji s lidmi. Vše má své pro a proti. Musím říci, že zatím mě tahle role velmi naplňuje.

Jaké jsou vaše priority? Na co se soustředíte v letošním roce?
V první řadě je mou prioritou seznámit se s potenciálem školy, zaměstnanci, dětmi a jejich rodiči v kontextu s kalendářem a chodem školy. Určitě je to také získání důvěry všech zmiňovaných a stabilita pedagogického sboru, se kterým bych rád naplnil své vize o škole.

Daří se změny, které jste si představoval?
Ano, myslím, že změny, které byly provedeny, byly přijaty pozitivně. Ať už změna školního vzdělávacího plánu v podobě rozšíření dotace tělesné výchovy na tři hodiny týdně v 1. a 6. ročníku, nebo zavedení možnosti studia karate do v rámci tělesné výchovy nebo v zájmovém kroužku. Změny ve školním řádě jsou také vítány a, co mi dělá radost, respektovány zejména ze strany cílové skupiny, dětí, bez větších problémů. Mám na mysli omezení používání elektronických přístrojů a mobilních telefonů ve škole a opětovné zavedení domácích úkolů, které jsou součástí hodnocení v jednotlivých předmětech. Pedagogové velice profesionálně přijali elektronickou třídní knihu. Dle všech indicií může pomalá transformace školy pokračovat dál, z čehož mám upřímnou radost.

A vaše dlouhodobější plány, kam škola má směřovat?
Přál bych si, aby byla škola vnímána v první řadě jako bezpečná instituce, do které se děti těší a odchází z ní šťastné a plné pozitivních dojmů. Toho bych rád docílil postupným rozšířením tělesné výchovy v dotaci tří hodin týdně do všech ročníků, organizací pravidelných zimních a letních kurzů pro druhý stupeň, škol v přírodě pro první stupeň, postupnou implementací základů karate do a sebeobrany do povědomí každého dítěte. Ve výchovně vzdělávacím procesu bych rád zvýšil důraz na výuku tolik podceňovaných výchov, se kterými se už později žáci nemusí potkat v takové míře. Teoretické předměty se na naší škole těší, dle celorepublikových statistik, lehce nadprůměrným výsledkům, které bych rád přinejmenším stabilizoval, a dané předměty bych rád obohatil o projektové vyučování, jež by mohlo napomoct pochopit učivo i z jiného úhlu pohledu, mnohdy praktičtějšího. Zvýšil bych důraz také na výuku cizích jazyků, které bych podpořil celodenními projekty, mezinárodními programy, ať už návštěvami v zahraničí nebo partnerstvím se zahraničními školami a spoluprací s rodilými mluvčími. V neposlední řadě bych rád zmínil zavedení celoškolního projektu, který by běžel v průběhu celého školního roku a podporoval by týmovou spolupráci napříč dětskými kolektivy, žákovskou radou a krom dětí a pedagogů by vtáhl do dění školy také rodiče, čímž by mohl vzniknout jeden ze základních kamenů komunitní školy do budoucna. Uvědomuji si však, že se jedná v našem případě v první řadě o školu spádovou a mé nároky odpovídají v mnohém škole výběrové… Rád bych se tomu přiblížil a hledal cestu, „jak to lze udělat“.

Jak jsou využity prostory školy? Pronajímáte nějaké? Působí zde aktuálně i další organizace?
Naše škola je velice rozsáhlý komplex budov, který vznikl přístavbou různých pavilonů kolem staré školy. Budovu staré školy pronajímá v současnosti městská část Praha-Libuš soukromé škole GAP, se kterou máme vřelé a korektní vztahy. Škola využívá aktuálně své prostory v maximální možné míře. Díky početným ročníkům v předškolním věku však očekáváme v budoucnu větší poptávku po dalších třídách. O případném rozšíření do staré budovy, či stavebních úpravách, teď aktuálně jednáme s městskou částí. Naše škola pronajímá obě tělocvičny, které se těší dlouhodobě velkému zájmu, což jsme velice rádi.

Kolik dětí školu navštěvuje v tomto školním roce?

V tomto školním roce navštěvuje školu 540 žáků, z toho 380 žáků na I. stupni a 160 na II. stupni.

Školní vzdělávací program ZŠ Meteorologická nese název Škola pro každého. Co hlavního obnáší?
Obnáší dvě plnohodnotné alternativy formy vzdělávání. První alternativa je Amos, kde rozvíjíme pedagogickou koncepci, která vychází z odkazu Jana Amose Komenského. Tradiční pojetí výuky při tom promyšleně inovujeme prvky moderní konstruktivistické pedagogiky. Druhá alternativa, Montessori, kterou realizujeme na I. stupni, je charakteristická pedagogickou koncepcí otevřené výuky, která vychází z díla Marie Montessori. Cíle a obsah vzdělávání jsou v obou typech tříd společné. Možnost výběru v rámci I. stupně mezi Amosem a Montessori by měla být zachována, pokud bude o program Montessori zájem. Pro II. stupeň však počítáme do budoucna jen s variantou Amos, která nám lépe koresponduje s novou vizí školy.

Když porovnáte žáky programu Amos a Montessori, jaké mezi nimi jsou rozdíly?
Nebudu říkat rozdíly dle různých teoretických pramenů, ale na základě vlastních empirických zkušeností. Mám možnost učit smíšenou skupinu z obou programů v lekcích karate do v rámci rozšířené hodiny tělesné výchovy v 1. ročníku. Děti z Amose mi přijdou živější, dravější po výsledku a agresivnější, což se někdy projevuje drobnou nekázní v přijatelné formě. U dětí z Montessori vnímám jejich chování jako klidnější, rozvážnější, někdy však na úkor nutné rychlé reakce. V konečném důsledku jsou to pořád děti, které si rády společně hrají, nezávisle na variantě výuky.

Proč jste se rozhodli otevřít přípravnou třídu? Co taková třída obnáší? Jak se financuje?
Rozhodnutí otevřít v příštím školním roce přípravnou třídu není ničím novým. Počítalo se s ní i v minulém předzápisovém období, bohužel však nebyla naplněna předepsaným minimálním počtem 10 žáků. Žákem přípravné třídy se stává dítě, které dostalo u řádného zápisu odklad a byla mu tato forma přípravného vzdělávání doporučena pedagogicko-psychologickou poradnou. Škola sama o sobě musí mít možnost otevření přípravné třídy ve zřizovací listině školy, musí mít na to vyhrazené prostory a kompetentního pedagoga. Co se týče financování, škola je v rámci své hlavní činnosti – vzdělávání − financována z prostředků Magistrátu hlavního města Prahy, které podléhají rozpočtovým pravidlům na kalendářní rok. V případě, že otevřeme od příštího školního roku přípravnou třídu, za rok 2018 v termínu od září do prosince si ji, coby škola, musíme zaplatit sami z vlastních rezerv. Mohu vás však ujistit, že na školní rok 2018/2019 jsme opět připraveni.

Jaké jsou vaše zkušenosti se vzděláváním a začleňováním cizinců? Chodí do „Meteo“ vedle vietnamských ještě děti dalších národností?
Naše škola má kolem 100 žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ), převážně z Vietnamu a Číny. Vzdělávání je pak postaveno na několika pilířích, díky kterým jsme schopni eliminovat většinu nedorozumění v důsledku špatné komunikace. Koncem prázdnin pořádáme ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a s městskou částí prázdninové intenzivní jazykové kurzy češtiny pro děti s OMJ. Intenzivní výuka češtiny probíhá také v hlavním dopoledním čase v průběhu vyučování, kde se těmto dětem věnují kompetentní pedagogové individuálním vzděláváním. Škola má rovněž možnost využití tlumočníků, v rámci vietnamského jazyku rodilou mluvčí, která zajišťuje kontakt s rodiči celé vietnamské komunity a pracuje u nás jako asistentka pedagoga, ale i jiné tlumočníky získané ve spolupráci s organizací Meta, o. p. s., nebo profesionálním týmem kolem pana Mgr. Jiřího Kocourka. Ten nám v prosinci například asistoval velice profesionálně se svým týmem tlumočníků vietnamštiny a čínštiny u školou iniciovaného setkání s rodiči zmiňovaných národností, ve kterém je vedení školy obeznámilo s pravidly školního řádu a s dalšími praktickými radami. Ta by měla obratem ulehčit spolupráci mezi školou, družinou, jídelnou a rodiči. Na setkání byly veskrze pozitivní ohlasy. V souvislosti se vzděláváním a začleňováním cizinců jsme byli osloveni Magistrátem hlavního města Prahy jako jedna ze dvou škol v Praze v souvislosti se spuštěním pilotního projektu, o jehož detailech bych vás rád informoval později, až nabyde reálných rozměrů. Chtěl jsem však poukázat na to, že v nás byla vložena důvěra, a byť je to dáno naší lokalizací, rozhodně v tom dle mých informací hraje roli i profesionalita pedagogického sboru a umění vypořádat se s touto problematikou.

Jak se podle vaší zdejší zkušenosti vzájemně vnímají, přijímají děti různých národností?
Dětská nevinnost a bezprostřednost je úžasná v tom, že se děti aklimatizují a adaptují na přátelskou atmosféru školy a vnímají se navzájem zcela přirozeně. Doposud jsem u nás nevycítil žádné xenofobní projevy.

Jakým způsobem přistupujete k inkluzivnímu vzdělávání, z něhož se stalo politické téma?
Inkluze je skutečně hodně diskutované téma, obzvlášť po novém roce… Pokud stát, který zavedl tento fenomén, vytvoří adekvátní podmínky na jeho zdárné uskutečnění, beru to jako službu veřejnosti. V opačném případě se s tím zcela logicky neztotožňuji.

Pracují u vás asistenti pedagoga? Pomáhá taková možnost? Jak jsou financováni?
Převzal jsem školu, kde jsme měli vysoký počet indikovaných dětí s potřebou asistenta pedagoga a největší počet asistentů pedagoga v širokém okolí, bohužel však pořád v podstavu. Jejich práce si zaslouží respekt a velký obdiv. Jejich financování je dáno státními normativy.

Máte nějaké konkrétní zkušenosti s domácím vzděláváním? Vyhověl jste za vaši školu nějakým žádostem o ně?
Ne, zatím jsem se s tím nesetkal. V letošním školním roce jsme žádnou žádost o domácí vzdělávání neevidovali.

Vyskytují se v současnosti ve škole nějaké sociálně patologické jevy? Pokud ano, jak k problému přistupujete?
Tu a tam se objeví nějaký případ, který se snažíme vyřešit v co nejkratší době v zájmu všech zúčastněných stran. Rozhodně nic nepodceňujeme a řešíme ho v rámci svých kompetencí.

Poté, co jste nastoupil nově do libušské školy, jak se vám jeví vztahy mezi pracovníky?
Po dobu působení na naší škole jsem měl možnost poznat osobně všech 70 zaměstnanců, kteří pracují v různých úsecích a týmech. Musím konstatovat, že byť je skladba zaměstnanců v drtivé většině ženského pohlaví, vztahy na pracovišti se jeví standardně profesionální. I se všemi přijatelnými, negativními i pozitivními odchylkami. Vše je o lidech.

Vyučujete sám v současnosti také? Co vás na tom nejvíc baví?
Ano, učím klasickou tělesnou výchovu a lekce karate do. Baví mě vzájemná interakce mezi mnou a dětmi a pocit, že jim mohu něco užitečného předat, inspirovat je a ony se zájmem naslouchají.

Daří se škole spolupráce s rodiči?
Myslím, že ano a výhledově doufám, že najdeme v budoucnu společné cíle a budeme si vzájemnými partnery. Z toho důvodu se snažím v neposlední řadě oslovit rodiče se snahou o vytvoření Spolku rodičů, jenž by tento zájem podpořil.

Jak vypadá spolupráce se žákovskou radou?
Snažíme se setkávat dle mých možností a předmětem diskuze bývají primárně podněty ze strany zástupců tříd, členů žákovské rady. Většinou se je snažím obeznámit se svými plány a nápady, na něž dostávám bezprostřední zpětnou vazbu, podle které se většinou zařídím.

Jste spokojen se školní jídelnou? Je otevřena i veřejnosti?
Školní jídelna patří mezi příjemná překvapení. Vaří opravdu velmi chutně. Ano, jsme otevřeni i pro veřejnost, která toho náležitě využívá. Jejím velkým benefitem je také příprava dietního stravování, které jsme tento školní rok, za pomoci městské části, zavedli.

Co ZŠ Meteorologická nabízí dětem nad rámec povinné školní výuky?
Rozhodně širokou škálu různorodých volnočasových aktivit, kterých je kolem 50, a možnosti doučování, které také žáci s oblibou využívají.

Žáci vaší školy se podílejí na vydávání vlastního žákovského časopisu. Jaké místo má na škole v době vzestupu dezinformací a „fake news“ mediální gramotnost?
Žákovský časopis jsem s radostí podpořil a k redakční radě mám velkou důvěru. I když o jeho obsahu spolu diskutujeme, snažím se nechat vše na žácích. Chvilku to potrvá, než se dostaneme na kýženou úroveň, ale rozhodně jsme na dobré cestě.

ZŠ Meteorologická má svou vlastní školní knihovnu. Čtou děti knihy?

Knihovnu využívají zejména žáci I. stupně. To mi přijde trošku líto, jelikož máme poměrně hezkou sbírku. Osobně spoléhám na větší motivaci kolegů na II. stupni a projekt, který by měl zájem o četbu zvýšit.

Jak využíváte krásné přírodní okolí školy?
Myslím, že plnými doušky. Jak škola, tak i školní družina těží z naší lokality co nejvíc. Pro přírodní vědy bývá často inspirativním prostředím, pro tělesnou výchovu místem různých outdoorových aktivit. Nejen pražské školy by nám mohly naše krásné přírodní okolí závidět.

Co vám na libušské škole zatím udělalo největší radost?

Jsem mile překvapen přijetím, podporou a pochopením pro mé vize ze strany zaměstnanců. Děti jsou odrazem vašich činů. Vždy na jejich tvářích poznáte, čím žijí, proto mám velikou radost, že jsem mohl svými rozhodnutími přispět k dalšímu zlepšení už tak skvělé atmosféry ve škole.

Ptaly se Hana Kolářová a Kateřina Straková

 

 

 

 

Další novinky

ŠvP Bílá skála 17.06.2018

ŠD pro budoucí 4. a 5. ročník 14.06.2018

ŠVP Švýcarská bouda 11.06.2018

ŠVP Bedřichov 11.06.2018

CHUYẾN ĐI HỌC MÙA HÈ Ở THIÊN NHIÊN BÍLÁ SKÁLA 11.06.2018

Doprava ŠvP Bílá Skála 11.06.2018

Itálie 2018 10.06.2018

Prázdninový kurz pro cizince 08.06.2018

Letní škola v přírodě Bílá skála 08.06.2018

Pozvánka 07.06.2018

strana:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33
rozvrh
hodin
týdenní
plán
suplování ELEKTRONICKÁ
ŽÁKOVSKÁ KNÍŽKA
jídelní
lístek

Základní škola Meteorologická
Meteorologická 181
142 00 Praha 4 – Libuš

tel.: 242 446 611

 
childrens ZŠ Meteorologická - úvodní strana